Sápmelaččain lea vuoigatvuohta hálddašit kulturárbbiset ja dasa gullevaš materiálat fertejit leat sin oažžunsajis, muhto kulturárbbi čalmmustahttimii ja atnui laktásit goitge čuolmmat earenoamážit digitála birrasis. Ovdamearkka dihte láhkaásaheapmi gehččojuvvo oppalaččat fállat bisttehis suoji kulturárbbi olggosbuktimiidda. Vaikko etihkalaš rávvagat eai leat láhkaásaheami ládje čadnit, iige daiguin dakko bakte sáhte mannat vuoigatvuođalaš geatnegasvuođaid meaddel, de dat fállet eamiálbmogiidda vejolašvuođa ieža meroštallat nohkka buori suddjendási sihke heivvolaš geavahanvugiid. Geavahanvuogit molsašuddet goitge fuopmášahtti ládje, nu ahte hui dárkilis rávvagiid addin lea veadjemeahttun. Etihkalaš rávvagat leatnai dárkkuhuvvon gievrras ávžžuhussan. Dušše eamiálbmogiid ovddasteaddjit sáhttet goitge meroštallat loahpalaš ja mearrideaddji oainnu materiálaid heivvolaš anus.

Arkiivamateriálaid geavaheaddji ferte álohii váldit vuhtii, ahte immateriálavuoigatvuođat, dego dahkkivuoigatvuohta ja lagasvuoigatvuođat sáhttet guoskat namuhuvvon materiálaid. Dasa lassin ferte fuomášit, ahte materiálaid atnu sáhttá leat dárbbašlaš suokkardit maid etihkalaš oaidninvuogi mielde. Ovdamearkka dihte immateriálavuoigatvuođat eai álot suddje materiálaid, mat gullet kulturárbái, eamiálbmogiid oainnuid mielde.

Kultuvrralaččat sensitiiva materiálain dárkkuhuvvojit dávjá bassi diŋggat sihke suollemas rituálat ja diehtu, muhto doaba adnojuvvo maid viidábut. Dalle dat čujuha buot materiálaide, main lea earenoamáš mearkkašupmi eamiálbmogiidda. Earenoamáš mearkkašupmi sáhttá laktásit dihttonhámiide ja dábiide, mat leat mearkkašeaddjit kultuvrra seailuma dáfus. Kultuvrralaččat sensitiiva materiálat sáhttet maid bohciidahttit gievrras dovdduid. Oktan ovdamearkan sáhttá adnojuvvot gákti, mii ii leat dušše bivttas, muhto das lea maid stuora kultuvrralaš ja sosiála mearkkašupmi. Dat, mii adnojuvvo kultuvrralaččat hearkin, sáhttá goitge molsašuddat áiggi mielde, ja dan sáhttá meroštallat dušše eamiálbmot ieš.

Eamiálbmogiin lea iešmearridanriekti, ja dan vuođul sii galget identifiserejuvvot kultuvrralaš, materiála ja immateriála opmodagaset eaiggádin. Materiála, mii laktása eamiálbmogiid kulturárbái, lea goitge dávjá lága mielde ávkkástallamis almmá dan haga, ahte eamiálbmogat leat beassan váikkuhit áššái. Dasa lassin immateriálavuoigatvuođat sáhttet gullat beallái, mii ii ovddas eamiálbmoga. Dan dihte geavaheaddji galgá láhkaásaheami doahttaleami lassin váldit vuhtii maid etihkalaš oaidninvugiid, mat laktásit eaiggátvuhtii.

Sápmelaččat leat čuohtejagiid áigge dorron kultuvrraset vearru ovdanbuktinvugiid ja das viiddiduvvon vearru dieđuid vuostá. Okta bálvalusa ulbmiliin lea fállat rivttes dieđu sámi kultuvrras ja dađi lági mielde unnidit materiálaid loavkidahtti geavahusa, mii gullo kulturárbái. Geavaheaddji galgá garvit materiálaid badjelgeahčči sihke kultuvrralaččat ja eará vuogi mielde loavkidahtti geavahusa. Okta ovdamearka loavkidahtti geavahusas lea ii-sápmelaš olbmo neaktin sápmelažžan nu ahte atná sámi kulturárbbi diŋggaid dehe eará kultuvrralaš olggosbuktimiid. Kulturárbái gullevaš materiálain lea earenoamáš stuora mearkkašupmi sámi kultuvrii. Dan dihte daid geavahus galgá álohii árvvoštallojuvvot fuolalaččat. Dasa lassin galgá fuomášit, ahte materiála atnui ovdamearkka dihte dutkanprošeavttain sáhttá dárbbahuvvot Sámedikki lohpi.