Oppalaččat

Ohcanportála čohkke oktii sierra arkiivvaid ja museaid arkiivamateriálaid, mat laktásit sámi kulturárbái, ja dahká vejolažžan materiálaid ohcama ja bláđema ovtta sajis.

Rávasiidu doallá sisttis rávvagiid bálvalusa atnui. Dáppe gávnnat vástádusaid ee. gažaldagaide, dego mat materiálat gávdnojit? maid ozan? ja mot bláđen ja ráddjen bohtosiid?

---

Materiálat, mat leat oažžunsajis

Materiálat, mat leat oažžunsajis ohcanportálas, laktásit sámi kulturárbái ja Sápmái. Materiálaid fállet máŋggat davviriikkalaš ja eurohpalaš muitoorganisašuvnnat, dego arkiivvat ja museat.

Materiálaide gullet govvidandieđut ja daidda laktojuvvon mediafiillat. Dat addet dieđu ovdamearkka dihte historjjálaš čuovgagovain, arkiivamateriálain, dego áššegirjjiin, báddemiin ja registariin sihke earátiipasaš materiálain, mat leat organisašuvnnaid hálddus, mat fállet bálvalussii materiálaid.

---

Giela molsun

Geavahanlavtta giella sáhttá molsojuvvot juohke siiddu olgeš badječiega giellaválljemis (gč. govva). Bálvalus lea dál oažžunsajis viđa gillii: davvisáme-, suoma-, ruoŧa-, dáro- ja eŋgelasgillii. Eará giellamolssaeavttut sáhttet maŋŋel lasihuvvot.

Fuomášathan, ahte válljejuvvon giella váikkuha maid dasa, čájehuvvojitgo fáddásániid jorgalusat go ohcanbohtosat sessojuvvojit (geahča oasi ohcanbohtosiid čájeheamis) ja ozadettiin fáttá vuođul (geahča oasi, mii guoská ohcanráddjenbargoneavvuid).

---

Máŋggagielalaš materiála

Lea dehálaš váldit vuhtii, ahte materiálat, mat leat ohcanportála bakte oažžunsajis, leat máŋggagielalaččat: daid govvidandieđut, mat dollet sisttis govvideaddji dieđu materiálas, bohtet máŋgga riikka organisašuvnnain ja dat govvidit materiálaid máŋggaid gielaid mielde, earret eará suoma-, ruoŧa-, dáro- ja sámegielaide.

Materiálaohcamiid dagadettiineaset geavaheaddji galgá dan dihte váldit vuhtii, ahte materiálaid govvádusat sáhttet leat čállojuvvon iešguđet gielaid mielde. Danin boađusjoavkkut sihke daid dárkilvuohta ja dievaslašvuohta sáhttet molsašuddat dađi mielde man gillii ohcansánit juogo akto dehe ovttastupmin adnojuvvojit.

Ovdamearkka dihte ruoŧŧelaš organisašuvdna sáhttá govvidit historjjálaš čuovgagova fáttáid sániiguin ”hus” ja ”ren”, go fas suopmelaš organisašuvnna govvádus dávisteaddji čuovgagovas sáhttá doallat sisttis dearpmaid ”asuinrakennukset” ja ”poro”

Vai giellamuvrrat sáhtále rasttilduvvot ja materiálaid gávdnon buorránivččii, bálvalus geahččala automáhtalaččat jorgalit sániid, mat govvidit fátta máŋggaid sierra gielaid mielde (geahča oasi, mii gieđahallá mearkkušoidnosa). Doaimma ánssus dearpmaiguin ”boazu”, ”poro”, ”ren” ja ”reindeer” sáhttet gávdnot temáhtalaččat seammasullasaš materiálat daid govvideamis adnon gielas fuolakeahttá. Automáhtalaš jorgalusain sáhttet goitge leat meattáhusat, ja máŋgga dáhpáhusas dihto dearpmaid jorgalusat eai leat vel oažžunsajis buot gielaid mielde.

---

Vuođđoohcan

Álkimus vuohki ohcat bálvalusa materiálain lea dahkat vuođđoohcama. Ohcangieddi lea bálvalusa ovdasiiddus ja máŋgga eará siidduid badjeravddas.

Ohcangietti mielde sáhttá ohcat materiálaid ovttaskas ohcansániid ja dadjosiid mielde sihke geavahit dárkilit ohcanvugiid, dego Boole logihka ja iešguđetlágán ohcanoperáhtoriid. Lassidieđut leat ohcansyntávssa ja ohcanovdamearkkaid oasis.

Go ohcandearpmat leat čállojuvvon ohcangieddái ja ohcan lea álggahuvvon stuoridanlásegovvosa coahkkalemiin dehe enter-boalu deaddilemiin, de ohcan ollašuhttojuvvo ja bohtosat, mat dávistit ohcansániide, ovdanbuktojuvvojit boađusoidnosis (geahča oasi, mii gieđahallá bláđema ja ráddjema). Boađusoidnosis ohcansánit sáhttet dárkkálnuhttojuvvot ja doaimmahuvvot ohcan ođđasit dehe ráddjejuvvot bohtosat nu ahte geavahuvvojit filterin gárta, áigelinnjá ja eará ohcanráddjenbargoneavvut.

Juos háliidat oaidnit boađusoidnosa buot materiálain, mat gullet bálvalussii, spoahkkal ovdasiiddu ohcangietti Čájet buot -deaddinboalu dehe bargga ohcama ohcansániid haga. Doaimma mielde materiálat, mat gullet bálvalussii, sáhttet bláđejuvvot ja bohtosat sáhttet ráddjejuvvot nu ahte geavahuvvojit iešguđetlágán filterat.

---

Ohcansyntáksa ja ovdamearkkat

Rávvagiin ja ovdamearkkain vulobealde muitaluvvo, mot ohcamat bargojuvvojit ohcansániiguin ja -dadjosiiguin, AND-, OR- ja NOT-operáhtoriiguin sihke *- ja ?-jokermearkkain.

Ovttaskas ohcansáni geavahettiin ohcan ohcá dušše dan:
Jokkmokk

Go ohcandadjosa birra biddjojuvvojit aisttonmearkkat (”), de ohcan ohcá materiálaid, mat dollet sisttisteaset visot ohcansániid addojuvvon hámis:
”Jokkmokks marknad”

Go ohcangieddái čállojuvvojit máŋga ohcansáni, iige dain dahkkojuvvo ohcandajus aisttonmearkkain, ohcan geavaha navddusin AND-operáhtora ja čájeha dušše materiálaid, mat dollet sisttisteaset visot ohcansániid:
Jokkmokks marknad dávista nappo ohcamii Jokkmokks AND marknad -ohcansániiguin

Go ohcansánit ovttastahttojuvvojit AND-operáhtoriin, de ohcan ohcá materiálaid, mat dollet sisttisteaset goappašiid ohcansániid:
Jokkmokks AND marknad

Go ohcansánit ovttastahttojuvvojit OR-operáhtoriin, de ohcan ohcá materiálaid, mat dollet sisttisteaset aŋkke nuppi ohcansániin:
Jokkmokks OR marknad

Go ohcamis geavahuvvo NOT-operáhtor, de ohcan ohcá materiálaid ohcansániid mielde, muhto guođđá bohtosiin eret eret čuozáhagaid, main lea NOT-operáhtora čuovvovaš ohcansátni. Vulobeale ovdamearkkas ohcanbohtosiidda gullet visot Jokkmokks-sáni sisdoalli materiálat earret daid, mat dollet sisttisteaset maid sáni marknad.
Jokkmokks NOT marknad

Go ohcansánis adnojuvvo *-jokermearka, de ohcan sáhttá buhttet dan vaikko mainna mearkkain:
Jokk* -ohcansániin gávdnojit ovdamearkka dihte sánit Jokkmokk, Jokkmokks ja Jokkmokkkonferansen

Go ohcansánis adnojuvvo ?-jokermearka, de ohcan sáhttá buhttet dan mainna fal ovttaskas mearkkain:
wom?n -ohcansániin ovdamearkka dihte gávdnojit sánit women ja woman

Bálvalus geavaha VuFind-vuolaža sihke Apache Solr -ohcanmášiinna, nu ahte dat fállá maid vejolašvuođa dárkkálnuhtton ohcamii. Lassirávvagat dárkkálnuhtton ohcama doaimmaide leat ovdamearkka dihte Finna-bálvalusa rávasiiddus.

---

Bohtosiid bláđen ja ráddjen

Go ohcan lea doaimmahuvvon ohcansániid ja aktiiva ohcanfilteriid mielde, bohtosat čájehuvvojit boađusoidnosis. Boađusoainnus čoahkkana siiddus, mii ovdanbuktá ohcanbohtosiid, stivrraniid bohtosiid siidduid juohkimii, sihke sajiid, mat addet dieđuid bohtosiin ja dahket vejolažžan daid ráddjema ohcanfilteriiguin.

Guovdu lea boađusoainnus, mii doallá sisttis ohcanbohtosiid juogo ruvtto- dehe logahallanhámis. Bohtosiid bajábealde leat hálddašandeaddinboalut boađuslistema siidduid juohkimii ja daid ordnemii sihke bohtosiid meari ja čájehanvuogi válljemii, mat oidnojit siiddus.

Juohke bohtosis čájehuvvo ovdageahčadangovva, juos dat lea oažžunsajis, sihke namahus ja dieđut, dego organisašuvdna, mii fállá, materiálatiipa sihke áigemeroštallan dehe áigegaska. Materiála namahusa coahkkalemiin sáhttá sirdásit dan iežas siidui, mii doallá sisttis dárkilit dieđuid namuhuvvon materiálas. Ovdageahčadangova spoahkkalemiin govvá rahpasa govaid bláđemii dárkkuhuvvon oainnusbáikkis.

Ohcanbohtosiid lassin boađusoainnus doallá sisttis maid filterfálu, maid mielde bohtosat sáhttet geahčaduvvot ja ráddjejuvvot. Dát leat gárta, áigelinnjá sihke lassimolssaeavttut, maidda gullet báiki, organisašuvdna, sisdoallotiipa, fáddá ja dahkki. Dieđut, mat oidnojit filterfálus, leat čoggojuvvon daláš ohcanbohtosiin. Dieđuid, mat oidnojit filteriin, válljemiin sáhttet aktiviserejuvvot ohcanfilterat, goas ohcanbohtosat rádjahuvvet ja dárkkálnuvvet.

Boađusoainnus doallá sisttis maid ohcama dahkamii adnojuvvon ohcanparamehteriid. Ohcamis adnojuvvon ohcansánit oidnojit siiddu badjeravdda ohcangiettis. Ohcangietti vulobealde čájehuvvojit aktiiva filterat. Filterat sáhttet váldojuvvot eret geavahusas spoahkkalemiin daid, goas ohcanbohtosat áigeguovdilastojuvvojit nu ahte dahkkojuvvo ođđa almmá eret váldojuvvon filteriid haga.

---

Gártaráddjenbargoneavvu

Gártaráddjenbargoneavvuin sáhttá dutkojuvvot geográfalaččat Sámis ja máilmmi eará guovllus.

Gártaráddjenbargoneavvu áiccalmahttá ohcanbohtosiid báikkiid, man lassin dainna sáhttet ráddjejuvvot bohtosat nu ahte válljejuvvojit geográfalaš guovllut dehe ovttaskas báikkit. Gárttas oidnojit ohcanbohtosiid sajádagat ja bohtosiid mearit eará báikkiin.

Gárttas čájehuvvojit guokte sierratiippat báikki:

• Violeahta jorbadasat ilmmuhit daláš ohcanbohtosiid merkošiid sajádagaid. Nummár, mii oidno jorbadasas, dávista namuhuvvon báikki ohcanbohtosiid meriide.
• Čohkkesránes jorbadasat ovddastit ohcanbohtosiid merkošiid, maidda ii leat laktojuvvon báikediehtu. Jorbadasat leat materiálaid fálli organisašuvnnaid buohta, ja nummár jorbadasas muitala, man gallis dan organisašuvdnii gullevaš ohcanbohtosiid merkošis váilu báikediehtu.

Gártaráddjenbargoneavvuin sáhttet ráddjejuvvot ohcanbohtosat guovtti sierra vuogi mielde:

• Filter, mii vuođđuduvvá geográfalaš guvlui, váldojuvvo atnui nu ahte spoahkkala Ráddje guovllu -deaddinboallu ja válljejuvvo guovlu spoahkkalemiin ja gessojuvvo sáhpániin gárta. Go guovlu lea válljejuvvon, de ohcan sáhttá dahkkojuvvot ođđasit Áigeguovdilastte-deaddinboalu spoahkkalemiin. Ráddjema maŋŋel ohcanbohtosiin leat mielde materiálat, mat leat válljejuvvon guovllu siste.
• Ovttaskas sajádat sáhttá válljejuvvot nu ahte spoahkkala gártta violeahta dehe ránes jorbadasa. Dalle válljejuvvon báiki geavahuvvo ohcanfilterin ja ohcanbohtosat ráddjejuvvojit nu, ahte dain čájehuvvojit dušše merkošat, mat laktásit válljejuvvon báikái.

Gártaráddjenbargoneavvu geavahettiin gánnáha atnit mielas čuovvovaš áššiid:

• Go materiálii lea laktojuvvon báikediehtu, de dat čujuha dábálaččat báikái, gos namuhuvvon materiála duddjojuvvon, muhto dat sáhttá čujuhit maid nuppelágán báikkiide. Ovdamearkka dihte historjjálaš čuovgagovaid báikedieđut čujuhit dávjá báikái, gos čuovgagovva lea govvejuvvon.
• Muhtin materiálaide leat laktojuvvon dárkilis koordináhtat, muhto dávjá báikkit, mat oidnojit gárttas, leat meroštallojuvvon automáhtalaččat báikkiid čálalaš govvádusaid vuođul. Dát geokodemin gohčoduvvon automáhtalaš proseassa sáhttá muhtimin buktit meattáhusaid ja eahpedárkilvuođaid earenoamážit historjjálaš báikkiid olis. Dat ii ovdamearkka dihte álohii bastte identifiseret dálá áigge báikedieđuin rivttes báikkiid, maid govvádus boahtá čuođi jagi duohken.
• Buot materiálaide eai leat laktojuvvon báikediehtu. Dákkár ohcanbohtosat leat merkejuvvon gártii ránes jorbadasaiguin, mat leat materiálaid fálli organisašuvnnaid buohta.
• Báikkit, mat čájehuvvojit gárttas, eai dábálaččat leat dárkkuhuvvon dulkojuvvot dárkilis sajádahkan. Jorbadasaid sajádat gárttas lea dábálaččat muhtin muddui eahpedárkil, muhto dat dat sáhttá dattege adnojuvvot bohtosiid geahčadeapmái ja ráddjemii. Juos ovdamearkka dihte unna giláža sajádat ii bastte meroštallojuvvot, dan sadjái sáhttá adnojuvvot gili birastahtti gieldda sajádat.

Báikedieđuid meroštallama ohcanportála, mii vuođđuduvvá sánálaš govvádusaide, geavaha váldoáššis OpenStreetMap-dieđuid sihke Nominatim-geokodenbálvalusa.

---

Áigeráddjenbargoneavvu

Áigeráddjenbargoneavvuin materiálat sáhttet geahčaduvvot áiggálaččat.

Áigeráddjenbargoneavvu čájeha skovádagas ohcama bohtosiid beaivemearit ja beaivemeriin ja addá geavaheddjiide vejolašvuođa válljet dihto jagiid dehe jahkegaskkaid bohtosiid ráddjema várás.

Áigeráddjenbargoneavvuin ohcanbohtosat sáhttet sillejuvvot guovtti sierra vuogi mielde:

• Áigodatfilter aktiverejuvvo spoahkkalemiin ja sáhpániin geassimiin áigelinnjás, goas válljejuvvo áigodat. Dán maŋŋel spoahkkaluvvo Áigeguovdilastte-deaddinboallu, goas ohcan áigeguovdilastojuvvo ja bohtosiin čájehuvvo dušše dat, mat mannet namuhuvvon áigodahkii.
• Áigodatfilter sáhttá maid váldojuvvot atnui nu ahte háliiduvvon jagit čállojuvvojit áigelinnjá gurut vuollečiega gittiide ja spoahkkaluvvo dan maŋŋel Áigeguovdilastte-deaddinboalu, goas ohcan áigeguovdilastojuvvo ja bohtosat ráddjejuvvojit áigelinnjá mielde.

Fuomášathan, ahte buot materiálaide eai gula áigediehtu, nu ahte dat eai maid oidno áigelinnjás.

---

Ohcanráddjenbargoneavvut

Ohcanráddjenbargoneavvut lea anolaš bargoneavvu bohtosiid dieđuid geahčadeapmái ja ohcanbohtosiid aiddostahttimii.

Go ráddjenbargoneavvus leat válljejuvvon ohcanfilterat ja bohtosat leat áigeguovdilaston, de ohcanfilterat, mat leat anus, oidnojit siiddu badjeravddas ohcangietti ja boađuslogahallama gaskkas. Filteriid spoahkkalemiin dat sáhttet váldojuvvot eret anus ja sihkkojuvvot.

---

Mearkkošoainnus

Mearkkošoidnosis lea oaidnimis ovttaskas materiála siidu. Dábálaččat oainnus doallá sisttis ovdageahčadangova, juos dat lea oažžumis, materiála govvádusa, diehtu organisašuvnnas, mii fállá materiála, gaskabláđit, mat fállet lassidieđu sihke Geahča maid -oasi, mii doallá sisttis evttohusaid.

---

Ovdageahčadangovva

Merkošiin čájehuvvo álot ovdageahčadangovva, juos dakkár lea oažžunsajis. Ovdageahčadangovaid kvaliteahtta sáhttá molsašuddat, ja daid sáhttet guoskat iešguđetlágán liseansaeavttut.

Ovdageahčadangova vulobealde lea oassi, mas muitaluvvo liseansaeavttuin, mat laktásit gova geavahussii. Válddáthan vuhtii vuoigatvuođaid, mat laktásit govvii. Lassidieđut govvamateriálain ja daid geavahusas gáibiduvvon lobiin leat oažžunsajis organisašuvnnaid fierbmesiidduin, mat fállet materiála.

Fuobmáthan maid oasi, mii gieđahallá etihkalaš oaidninvugiid, mas muittuhuvvo kulturárbbi etihkalaš oaidninvugiin. Dasa lassin dat doallá sisttis liŋkka etihkalaš rávvagiidda. Válddáthan vuhtii etihkalaš oaidninvugiid go geavahat materiálaid.

Ovdageahčadangova spoahkkalemiin govva rahpasa šerbmii báhccanláses, mas govva sáhttá vejolašvuođaid mielde lagadit dehe doppidit.

Teknihkalaččat visot ovdageahčadangovat, mat leat oažžunsajis bálvalusas, leat merkošiid govvidandieđuin govviduvvon liŋkejuvvon resursan. Govat, mat čájehuvvojit, ohccojuvvojit liŋkkaid bakte, nu ahte dat leat mihtilmasat láddejuvvon organisašuvnnaid vuogádagain, mat fállet materiálaid. Juos dus lea muhtin dihto govas gažaldagat, váldde oktavuođa organisašuvdnii, mii fállá materiála.

---

Govvideaddji dieđut (metadieđut)

Mearkkošoidnosis oidnojit válljejuvvon merkoša ja organisašuvnna, mii dan fállá, govvidandieđut.

Govvideapmi doallá sisttis dábálaččat čuovvovaš dieđuid:

• Materiála namahus
• Materiálatiippa govvasymbola ja namma (ovdamearkka dihte ”govva” dehe ”áššegirji”)
• Materiála sánálaš govvideapmi, juos dakkár lea oažžunsajis
• Sierralágán materiáladieđut, dego
  • Materiála báiki / báikkit
  • Áigemuddu
  • Dovddaldagat
  • Gova dieđut
  • Áššesánit

Dieđut vuođđuduvvet dieđuin (metadieđuin, mat govvidit materiála), ja daid materiálafálli organisašuvdna, mas lea maid ovddasvástádus daid hálddašeamis. Juos fuomášat dieđuid dárkilmeahttunvuođaid dehe háliidat addit materiála lassidieđuid, de váldde oktavuođa materiálafálli organisašuvdnii.

Áššesánit, mat čájehuvvojit, sáhttet doallat sisttis automáhtalaš jorgalusaid, mat čájehuvvojit geavaheaddji válljen geavahanlavtta gillii dávisteaddjin:

• Go áššesátni čájehuvvo ovtta oasis, dego ‘Boazu’, de dat boahtá dábálaččat njuolga metadieđuin ja dávista juogo geavaheaddji válljen geavahanlavtta gillii dehe jorgalus ii leat oažžunsajis geavaheaddji válljen geavahanlavtta gillii.
• Go fáddá čájehuvvo guovtteoasat hámis, dego ‘Reindeer (Boazu)’, ruođuid siste sátni ‘(Boazu)’ lea dávjá originála áššesátni, ja dan ovddabealde lea jorgalus ‘Reindeer’, mii čájehuvvo geavaheaddji válljen geavahanlavtta gillii. Dán dilis, juos giella molsojuvvo suomagillii, dušše ‘Poro’ čájehuvvo áššesátnin, ja juos giellan válljejuvvo davvisámegiella, áššesátnin čájehuvvo ‘Boazu (Poro)’.
• Áššesánit leat jorgaluvvon automatiserejuvvon vugiin, nu ahte dat sáhttet doallat sisttis boasttojorgalusaid. Dát guoská earenoamážit dearpmaid, maid sáhttá dulkot máŋgga ládje ja dain leat máŋga mearkkašumi.

Dieđuid vulobeallái, mat govvidit materiála Dán materiála fállá -báikkis oidno fálli organisašuvnna namma, mii doaibmá maid liŋkan dan fierbmesiidduide. Dán oassái gullá dábálaččat maid čilgehus materiála álgoboahtimušas ja liŋka fálli organisašuvnna iežas siidduid materiála siidduide, juos dakkár lea leahkime, sihke vejolaččat gaskkusteaddjin doaibmi beali siidduide. Lassidiehtu materiálas lea oažžunsajis materiálaid fálli organisašuvnnaid fierbmesiidduin.

---

Mearkkošoidnosa gaskabláđit

Mearkkošoainnus sáhttá doallat sisttis maid lassidieđuid materiálas ja dan áššeoktavuođas gárta-, arkiivaráhkadus- ja čoakkáldaga sisdoallu -oidnosiid gaskabláđiin.

• Gártaoidnosis gártii leat merkejuvvon materiála sajádagat. Sajádagat eai goitge dábálaččat leat dárkkit, ja dain sáhttet leat maid meattáhusat.
• Arkiivaráhkadus čájeha arkiivahierarkiija, gos materiála lea. Dasa lassin dan mielde sáhttá sirdásit arkiivaráhkadusa dásiid gaskkas.
• Čoakkáldaga sisdoallu -oainnus fállá vejolašvuođa ollašuhttit ohcamiid dihto arkiivvas dehe čoakkáldagas.

Mearkkošoainnus sáhttá dasa lassin doallat sisttis Geahča maid -gása. Das čájehuvvo automáhtalaš vugiid mielde válljejuvvon evttohusat čájehanvuloš materiálain seammasullasaš arkiivvain.

---

Aiddostahttojuvvon ohcan

Aiddostahttojuvvon ohcamis lea skovvi, mainna sáhttet bargojuvvot čuozihuvvon ohcamat ávdnasiin, mat gullet bálvalussii. Aiddostahttojuvvon ohcama siiddus lea skovvi ohcansániid lasiheapmái, gaskaoamit ohcama ráddjemii materiálatiippa vuođul, stellenculci ohcama áiggálaš ráddjemii sihke gárta ohcama geográfalaš ráddjemii. Ohcandeaddinboalu spoahkkalemiin ollašuhttojuvvo aiddostahttojuvvon ohcan, mas váldojuvvojit vuhtii visot meroštallojuvvon ohcaneavttut.

• Oza-oasis geavaheaddji sáhttá čállit máŋga ohcansáni ja -dadjosiid ja čuozihit daid dihto gittiide, mat leat. Čuozáhahkan sáhttet válljejuvvot visot giettit dehe ohcan sáhttá čuozihuvvot dárkileappot namahussii, dahkkái, fáddái, govvádussii ja geográfalaš sajádahkii. Materiála luonddu dihte lea ávžžuhahtti geahččalit buot deaivamat -ásahusa.

• Ráddje-oasi mielde bohtosat sáhttet ráddjejuvvot materiálatiippa vuođul.

• Áigelinnjá-stellenbuncci mielde bohtosat sáhttet ráddjejuvvot dihto áigodahkii. Fuobmáthan, ahte buot materiálaide ii gula diehtu áiggálaš meroštallamis.

• Gártta mielde bohtosat sáhttet ráddjejuvvot válljejuvvon geográfalaš viidodahkii. Fuobmáthan, ahte buot materiálaide ii gula báikediehtu. Dasa lassin báikediehtu lea lasihuvvon máŋggaide materiálaide automáhtalaččat, ja dat sáhttá leat maid meattáhuslaš.

Oza-deaddinboalu spoahkkalemiin ollašuhttojuvvo aiddostahttojuvvon ohcan, ja dan bohtosat čájehuvvojit boađusoidnosis.

---

Bláđe logahallama

Bálvalusa materiálaid sáhttá dutkat maid Bláđe logahallama -gohččumiin.

Dál lea vejolašvuohta bláđet dahkkiid, fáttáid ja guovlluid alfabehtalaš ortnegis dehe fáttá dehe guovllu mielde ordnejuvvon.

Vulobealde muhtin ovdamearkkat:

• Go háliiduvvojit bláđet dahkkit, geaid namma álgá A-bustávain, de A-bustáva coahkkalemiin čájehuvvojit materiálat, mat laktásit dahkkái
• Go háliiduvvojit bláđet fáttát, mat álget A-bustávain, de A-bustáva coahkkalemiin oainnát buot áššesániid, mat álget A-bustávain. Fáttá spoahkkalemiin čájehuvvojit materiálat, mat dasa laktásit.
• Go válljejuvvo fáttáid bláđen guovllu ‘Ruoŧŧa’ mielde, de bálvalus čájeha buot materiálaid, mat laktásit guvlui logahallamin. Fáttá spoahkkalemiin čájehuvvojit materiálat, mat laktásit namuhuvvon fáddái ja guvlui.

Fuomáš, ahte fáttáid bláđen ii goitge buvttat originála materiálaid govvádusaide dávisteaddji bohtosiid. Dat boahtá das, ahte bálvalus viggá čoaggit oktii earágielalaš ja seamma fáddábiirre fáddásániid sihke čájehit ja rehkenastit daid oktan fáddán fáddáráddjenbargoneavvus.

• Metoda ovdamunnin lea, ahte nuppiidasaset laktáseaddji dearpmat, dego ‘poro’, ‘ren’, ‘reindeer’ ja ‘boazu’, ipmirduvvojit oktan ohcansátnin, mii sáhttá jorgaluvvot geavahanlavtta giela mieldásažžan. Dalle fáddáráddjenbargoneavvus sáhttá válljejuvvot ovttaskas fáddá ja dat sáhttá geavahuvvot filterin ohcanbohtosiid ráddjema várás dasa laktáseaddji materiálaide.
• Metoda árrun lea bealistis dat, ahte dearpmat juogaduvvojit joavkun jorgalanvuloš áššesáni oktavuhtii, goas fáddáráddjenbargoneavvus ii sáhte šat spoahkkalit ovdamearkka dihte ruoŧagielalaš sáni ja oažžut bohtosiid, mat dollet sisttis dušše ruoŧagielalaš govvádusa. (Lea goitge vejolaš dahkat ohcama ovdamearkka dihte syntávssain ‘topic:ren’, goas ohccojuvvo dušše áššesátni ‘ren’ rievdadusaid ja jorgalusaid haga).
• Logahallama bláđenoidnosis fáttát eai leat jorgaluvvon, muhto dat leat lihkká juogaduvvot ovtta, soaittáhagas válljejuvvon ja doahpaga ovddastan dearpma vuollái. Dan geažil ovdamearkka dihte bláđedettiin fáttáid Ruoŧa viidodagas fáddálogahallamis sáhttá leat maid eŋgelasgiel dearbma ‘reindeer’ dehe suomagiel dearbma ‘poro’, vaikko originála govvidandieđuin fáddá lea govviduvvon sániin ‘ren’.