Weltmuseum Wien, Nuortariika

Máilmmimuseas leat čuovgagovat ja eará materiálat, mat laktásit sámi kultuvrii. Oassi materiálain leat digiterejuvvon, muhto dat eai leat oažžunsajis fierpmis. Materiálat leat čoggojuvvon Norggas, Suomas, Ruoŧas ja Ruoššas. Máilmmimusea lea stáhta lágádus.

Materiálatiippat: ČuovgagovatEaráAnalogalaš / digitála

Österreichischen Staatsarchivs/Haus-hof- und Staatsarchiv, Nuortariika

Arkiivva čoakkáldahkii gullet muhtin siiddut, mat laktásit doavttir Georg Kyrle ja golmma eará olbmo dutkanmátkái Sápmái ja Finnmárkui, “Lapp- und Finnmarken” iežaset gohčodan guvlui. Mátkki ulbmilin lei dahkat antropologalaš ja etnográfalaš dutkamuša Nuortariika-Uŋgára dieđaakademiijai, ja mátki ollašuhttojuvvui juovlamánu álggus jagi 1913. Áššegirji doallá sisttis geahčastaga mátkki bisánanbáikkiin, muhto das ii muitaluvvo ovdamearkka dihte ekspedišuvnna ulbmiliin dehe eará dieđalaš ovttaskasáššiin.

Materiálatiippat: EaráAnalogalaš

Archiv hlavního města Prahy, Čeahkka

Arkiivvas lea dušše okta áššegirji, mii laktása sápmelaččaide. Dat gullá heraldihkkačoakkáldahkii, ja das leat Ruoŧa, Suoma ja Sámi (Lapponia) gonagas Gustav II Adolfa vearjogovat.

Materiálatiippat: ČuovgagovatAnalogalaš / digitála

Det Kgl. Bibliotek, Dánmárku

Materiálat, mat laktásit sápmelaččaide, sin historjái ja sámi kultuvrii, leat bieđgguid Dánmárkku gonagaslaš girjeráju sierra ossodagaide ja arkiivvaide. Girjerájus leat Claus Beringa gárttat ja sárgosat sihke Knud Rasmussena Sámi mátkkiid beaivegirjjit jagi 1906. Girjeráju giehtačálusčoakkáldat doallá sisttis digiterejuvvon Knud Rasmussena mátkebeaivegirjjis Sámis. Ohcansániid dego “Finnmark*” ja “sami*” sáhttet geavahuvvot giehtačálusčoakkáldagas ja digitála čoakkáldagas ohcama ráddjemii. Alfred Krarupa logahallamis universiteahta giehtačálusčoakkáldagas Alfred Krarups Katalog over Universitetsbibliotekets Haandskrifter leat dieđut čállosat, mat gieđahallet Norgga Digitála čoakkáldagaide beassá mielčuovvu liŋkka bokte.

Materiálatiippat: Muitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjitEaráAnalogalaš / digitála

Rahvusarhiivi filmiarhiiv, Estlánda

Estteeatnama riikkaarkiivva čoakkáldagaide gullet čuovgagovat ja audiovisuála materiála. Materiálat leat čoggojuvvon Ruoššas/Sovjetlihtus ja Estteeatnamis. Čoakkáldagat leat digiterejuvvon. Filmmat ja báddemat leat oažžunsajis video ja audio ja čuovgagovat sihke AIS diehtovuođus. Arkiiva lea stáhta lágádus.

Materiálatiippat: ČuovgagovatEaráAudiovisuálaAnalogalaš / digitála

Eesti Keele Instituut, Estlánda

Esttegiela instituhtas leat sámegiela ja sámi kultuvrra birra báddemat. Eanas báddemiin leat čoggojuvvon dutkanmátkkiin, mat leat dollejuvvon Guoládatnjárgii ja Murmánskka hálddahuslaš viidodahkii (oblast) 1960- ja 1970-loguin. Materiálii gullet báddemat gieldda-, nuortalaš- ja darjjesámegillii. Báddemiid leat čoaggán Väino Klaus (eanas gielddasámegiela báddemiin), Karl Kont (eanas darjjesámegiela báddemiin, maiddái gielddasáme- ja nuortalašgiella), G. Kert (nuortalašgiella, gielddasámegiella ja darjjesámegiella) ja Ülo Tedre (darjjesámegiella). Instituhtas lea on muhtin suopmelaš dutkiin (Leif Rantala, Mikko Korhonen, Terho Itkonen) ožžojuvvon anárašgiela ja davvisámegiela bádden, sihke bádden lullisámegielas, mii lea ožžojuvvon Ubmi universiteahtas (Erik Nilsson (Mankot)). Oasis báddemiin lea dušše unnán govvidandiehtu (metadata). Dađi lági mielde dieđut báddemiid boahtimušas ja das, mot dat gárte arkiivii váilot. Dáidda gullet gielddasámegiela báddemat jagi 1975, gieldda- ja nuortalašgiela báddemat jagi 1989 sihke lullisámegiela báddemat. Jagi 1989 báddenmateriála leat soaitán bádden Marju Sarv ja Ene Viiding. Olles materiála, oktiibuot 82 diimmu, lea digiterejuvvon. Arkiivalogahallamat leat oažžunsajis EMSUKA fierbmediehtovuođus.

Materiálatiippat: JietnaAnalogalaš / digitála

Eesti Rahva, Estlánda

Estteeatnama álbmotmusea čoakkáldagain leat sápmelaččain čuovgagovat, logahallamat, čálalaš materiálat, mat laktásit álbmotárbevirrui ja árbevieruide, muitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjit, čoaggiid ja dutkiid reivelonohallan sihke báddemat ja audiovisuála materiála. Čuovgagovat, čálalaš materiála ja reivelonohallan lea digiterejuvvon ja lea oažžunsajis Estteeatnama museaid fierbmeportálaš čujuhusas . Čále Name dehe Description-gieddái “saami” dehe “lapi”. Materiálat leat eanas Ruoššas ja Suomas sihke maid Ruoŧas.

Materiálatiippat: ČuovgagovatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideČoaggiid dehe dutkiid reivelonohallanJietnaAudiovisuálaAnalogalaš / digitála

Museovirasto/ Kuvakokoelmat, Suopma

Museavirgelágádusa govvačoakkáldagat hálddaša máŋggaid čuovgagovvačoakkáldagaid, mat laktásit sápmelaččaide ja Sápmái, ja main leat oktiibuot árvvu mielde vuollel 15 000 čuovgagova. Oassi čoakkáldagain, sulaid 7 500 čuovgagova, leat julggaštuvvon fierpmis Finna.fi siiddus.

Materiálatiippat: ČuovgagovatAnalogalaš / digitála

Liŋka: Čájet materiálaid, mat gullet dán ohcanportálii

Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, Suopma

Suopmelaš Girjjálašvuođa Searvvis leat eatnat sápmelaš materiála. SGS vuođđuduvvui 1831. Veahkkeruđa oažžun olbmuid gieddebargguid, árbevieru čoaggima ja materiálaskeŋkemiid áigemuttut sihke čoakkáldagaid álgoboahtimuš lea dihttojuvvon álggu rájes. Logahallanvuogádat ii goitge leat ráhkaduvvon nu, ahte sámi materiálat sáhtále čuldojuvvot eará materiálas. Eanas sámi materiálas ii leat digiterejuvvon systemáhtalaččat. Eanas báddenarkiivvas, mii guoská sápmelaččaid, lea digiterejuvvon. Digiterejuvvon báddenarkiiva lea oktiibuot sulaid 280 diimmu. Audiovisuála materiála ii leat systemáhtalaččat digiterejuvvon. Materiálat leat čoggojuvvon Suomas, Norggas, Ruoŧas ja Ruoššas/Sovjetlihtus.

Materiálatiippat: ČuovgagovatKatalogatEaráJietnaAudiovisuálaAnalogalaš / digitála

Museovirasto/ Kuvakokoelmat, kirjasto ja arkisto, Suopma

Museavirgelágádusa čoakkáldagaide gullet sámi materiálat, dego čuovgagovat, álbmotárbevieruid ja árbevieruid čálalaš materiálat, muitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjit. Sámi eatnama arkeologalaš čoakkáldagat sáhttet ohccojuvvot gieldda mielde (omd. Ohcejohka, Anár, Eanodat, Soađegilli). Dušše unna oasáš arkiivamateriála govvidandieđus (metadata) lea oažžunsajis digitála hámis. Maiddái arkeologalaš giedderaporttat leat digiterejuvvon KULTTUURIYMPÄRISTÖN PALVELUIKKUNA (arkeologiija, etnografiija, muitomearkkat ja rogganbáikkit) ja Suoma Museavirgelágádus ohcanbálvalusa bokte. Eanas materiála boahtá Suomas, muhto muhtin čuovgagovat leat Norggas ja Ruoššas. Maŋemussan namuhuvvon báikkis bohtet earenoamážit ovdal jagi 1917 váldojuvvon čuovgagovat, daningo dalle Suopma lea stuorafurstagoddi ja Ruošša geaisárgotti oassi.

Materiálatiippat: ČuovgagovatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideMuitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjitAnalogalaš / digitála

Kotimaisten kielten keskus, Suopma

Ruovttueatnan gielaid guovddážis lea materiála, mii gullá sámegielaide sihke sámi álbmotárbevirrui ja kultuvrii. Suomagiela báddenarkiivva čoakkáldagaide gullet 1 113 jearahallama sierra sámegielaid mielde. Nammaarkiivii gullet 11 769 Suomas čoggojuvvon sámegiel báikenammalihpo, main 8295 davvisámegillii, 3 501 anárašgillii ja 1 601nuortalašgillii. Maŋemussan namuhuvvon lihpuid lea čoaggán Karl Nickul Beahcámis /Petšengas. Dasa lassin čoakkáldagaide gullá digitála hámi materiála, ovdamearkka dihte anárašgiel báikenamat, maid leat čoaggán Ilmari Mattus.

Materiálatiippat: EaráJietnaAnalogalaš / digitála

Kansallinen audiovisuaalinen instituutti, Suopma

Álbmotlaš audiovisuála instituhtta (KAVI) lea stáhta lágádus, ja dat hálddaša buvttadus- ja juohkinfitnodagaid vurken videomateriála. Materiála lea digiterejuvvon logi diimmu, ja dat leat oaidnimis Kavi.finna.fi ohcanbálvalusa bokte. Materiála boahtá eanas Suomas.

Materiálatiippat: JietnaAnalogalaš / digitála

Kansan Arkisto, Suopma

Arkiivvas leat čuovgagovat sápmelaččain ja eará materiála. Materiálat leat ožžojuvvon skeaŋkan, ja dat sáhttet ohccojuvvot Álbmoga arkiivva diehtovuođuin čujuhusas Kansan Arkisto diehtovuođus Materiála lea Suomas. Álbmoga arkiiva lea priváhta arkiiva.

Materiálatiippat: ČuovgagovatEaráAnalogalaš / digitála

Riikkaarkiiva, Suopma

Riikkaarkiivva čoakkáldagaide gullet sihke priváhta sektora ja eiseválddiid arkiivvat. Sámi arkiiva lea Riikkaarkiivva oassi, ja dan ovddasvástádussan sámi kulturárbbi dorvvasteapmi. Materiálat leat Helssegis, Oulus, Mikkelis ja Anáris. Materiálat leat oažžunsajis Digitálaarkiivva sihke Astia-fierbmebálvalusa bokte.

Materiálatiippat: ČuovgagovatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideMuitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjitČoaggiid dehe dutkiid reivelonohallanEaráJietnaAudiovisuálaAnalogalaš / digitála

Liŋka: Čájet materiálaid, mat gullet dán ohcanportálii

Museum Fünf Kontinente, Duiska

Musea čoakkáldagaide gullet hamburgalaš Julius Konietzko jagiid 1914–1916 čoaggin dávvirat ja reivelonohallan Ruoŧas, Suomas, Norggas ja Ruoššas. Musea osttii čoakkáldaga jagi 1918. Konietzko lea dahkan sárgosiid measta buot čoakkáldaga dávviriin ja muhtin dáhpáhusain lea čállán maid oanehis govvádusa ja ilmmuhan dávvira originála nama. Musea eaiggáduššá Baijera oassestáhta.

Materiálatiippat: KatalogatČoaggiid dehe dutkiid reivelonohallanAnalogalaš

Museum am Rothenbaum, Duiska

Stáhtalaš musea čoakkáldagaide gullá čoaggi Julius Konietzko govven čuovgagovat su jagiid 1911–1912 dahkan Sámi mátkkis. Dasa lassin musea čoakkáldagaide gullet iešguđet gálduin čoggojuvvon čuovgagovvačoakkáldagat sápmelaččaid birra, maid álgoboahtimuš lea eanas dokumenterejuvvon. Čuovgagovat lea Suomas, Norggas, Ruoŧas ja Ruoššas/Sovjetlihtus.

Materiálatiippat: ČuovgagovatAnalogalaš

Reiss-Engelhorn-Museen Mannheim, Duiska

Museas lea 15 reivve, maid sápmelaš Per Thuuri Narviikkas, Norggas, lea sádden jagiid 1928–1930 Erich Wustmannii, duiskalaš mátkkálažžii ja čoaggái. Dat dollet sisttis etnográfalaš dávviriid logahallamiid, eamiálbmotgielaid sániid ja daid čilgehusaid sihke muitalusaid, mat leat jáhkehahttivuođa mielde bohtet njálmmálaš árbevierus dehe álbmotvierus. Visot Erich Wustmanna áššegirjjit – reivvet mielde lohkkojuvvon – seailluhuvvojit Dresdena stáhtaarkiivvas (Hauptstaatsarchiv Dredsen) Saksi oassestáhtas, Duiskkas.

Materiálatiippat: Muitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjitAnalogalaš

Rautenstrauch-Joest Museum Kulturen der Welt, Duiska

Musea čoakkáldagaide gullet 144 sámi dávvira. Materiálat bohtet eanas Ruošša federáhtas, muhto maid eará riikkain. Musea lea gieldalaš organisašuvdna.

Materiálatiippat: EaráAnalogalaš / digitála

Ethnologische Sammlung Museum Natur und Mensch Städtische Museen Freiburg, Duiska

Musea eaiggáduššá Freiburga gávpot. Musea čoakkáldagain leat 111 dávvira, maid boahtimuššan ilmmuhuvvo ”Sápmi (Lappland)”. Dasa lassin musea viiddida duojážassii fierbmečoakkáldagas, mii lea oažžunsajis OnlineSammlung siiddus.

Materiálatiippat: EaráAnalogalaš / digitála

Weltkulturen Museum, Duiska

Frankfurta máilmmikultuvrra museas leat 105 sápmelaččaid materiála kultuvrra dávvira. Materiála lea čoggojuvvon Ruoŧas ja Norggas. Musea eaiggáduššá Frankfurta gávpot.

Materiálatiippat: EaráAnalogalaš / digitála

Museum Europäischer Kulturen, Duiska

The Museum Europäischer Kulturen (MEK) – Staatliche Museen zu Berlin (Museum of European Cultures – National Museums in Berlin) belongs to the Prussian Cultural Heritage Foundation and is a governmental institution. As a museum of everyday culture in Europe it houses about 287,000 objects from the 18th century to the present time. To these belong the Sámi collection that comprises approximately 1,670 accession numbers, which includes around 1,000 3D objects and 670 photographs. They originated resp. were taken in different parts of Sápmi. Nearly all of them are digitized and published online in German language in SMB-digital [Museum Europäischer Kulturen].

Materiálatiippat: ČuovgagovatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideMuitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjitČoaggiid dehe dutkiid reivelonohallanEaráAnalogalaš / digitála

Liŋka: Čájet materiálaid, mat gullet dán ohcanportálii

Þjóðskjalasafn Íslands, Islánda

Islándda Riikkaarkiivvas lea materiála (110 ohcanbohtosa), mat laktásit ohcansániide “Finnmark” ja “Lappi”. Materiálat leat dánmárkulaš Rentekammera ja Kancella čoakkáldagaid oassi. Dat sirdojuvvoje Islándda Riikkaarkiiva jagi 1928. Materiála čoahkkana eiseválddiid reivelonohallamis, mii laktása Finnmárkui dehe Finnmárkui ja Islándii.

Materiálatiippat: EaráAnalogalaš / digitála

MUSEON, Nederlánda

Museas leat 20 lásepositiivva, okta čáhppesvilges stereogovva ja njeallje graverema. Graveremiin golbma leat siiddut Thomas Bewicka girjjis "A General History of Quadrupeds” (sámás: “Njealjejuolggagiid almmolaš historjá”) ja okta lea dovdameahttun dáiddára graveren. MUSEON museas Sámi dávviriid joavkkus leat maid čuovgagovat ja graveremat. Musea lea oassái stáhtalaš vuođđudus.

Materiálatiippat: ČuovgagovatEaráAnalogalaš / digitála

Wereldmuseum, Nederlánda

Museas leat 21 sámi dávvira čoakkáldat, man leat skeŋken doavttir E. van Rijckevorsel (1887), G.H. Müller (1907 ja 1908), W. Verschuur (1907) ja doavttir H.F.C. ten Kate (1910). Materiálat bohtet Norggas. Musea eaiggáduššá Rotterdama gávpot.

Materiálatiippat: EaráAnalogalaš / digitála

Arkiv i Nordland, Norga

Arkiivvas leat čuovgagovat, álbmotárbevieru ja árbevieru suorggi girjjálaš materiála ja logi báddema. Materiálat čoahkkanit girječálliid ja dutkiid skeŋkemiin ja furkemiin sihke skeŋkejuvvon searvvušlaš materiálas. Searvvušlaš materiála boahtá sámiid orrun guovlluin, nu ahte dat sáhttá doallat sisttis áššegirjjiid, mat gusket sámiid, muhto materiála ii leat digiterejuvvon etnihkalašvuođa dehe giela mielde. Čuovgagovain sulaid 500 leat digiterejuvvon.

Materiálatiippat: ČuovgagovatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideEaráJietnaAnalogalaš / digitála

Universitetet i Bergen/Universitetsbibliotekets spesialsamlinger, Norga

Universiteahta girjeráju čoakkáldagaide gullet sulaid 1 500 čuovgagova. Sophus Tromholt -čoakkáldahkii gullet 244 čuovgagovvafáttá, main eanemusat leat Sámis jagiid 1882–1883. Fuopmášahtti oassi čuovgagovain gullet čielgasit sámi kultuvrii ja sápmelaččaid historjái. Materiála, mii boahtá Sámis, ja masa gullet sápmelaččaid váldojuvvon čuovgagovat, leat muhtin ráje maid eará čuovgagovvamateriála oassin, ovdamearkka dihte Knud Knudsen -čoakkáldaga ja BS-čoakkáldaga (almmolaš čuovgagovat).

Materiálatiippat: ČuovgagovatMuitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjitAnalogalaš / digitála

Nasjonalbiblioteket, Norga

Norgga álbmotgirjerájus leat sulaid 60 arkiivva, mat dollet sisttis girjjálašvuođa sápmelaččaid birra, 1 000–5 000 čuovgagova ja 250–300 muitogirjji, reivve ja beaivegirjji. Dasa lassin čoakkáldagaide gullet 50–100 bihtá reivelonohallama ja 250–300 bihtá eará materiála, dego litografiijaid, plakáhtaid ja eará deaddiluvvon materiála. Girjjálaš materiála, giehtačállosat ja reivelonohallan leat eanas norgalaš dutkiid, dego Qvigstada, Friisa ja Nissena ja máŋggaid earáid arkiivvain. Eanas arkiivvain lea ožžojuvvon skeaŋkan juogo dutkiin dehe sin lagamuččain. Ovttaskas arkiivvaid álgoboahtimuš lea furkejuvvon siskkáldas diehtovuđđui.

Materiálatiippat: ČuovgagovatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideMuitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjitČoaggiid dehe dutkiid reivelonohallanEaráAnalogalaš / digitála

RiddoDuottarMuseat/Guovdageainnu Gilišilju, Norga

Čoakkáldahkii gullet 3 000–4 000 čuovgagova ja eará materiála, dego reivvet Amerihkás, beaivegirjjit, persovnnalaš arkiivvat, fitnodagaid áššegirjjit, 150–200 jearahallama sihke muhtin filmmat. Musea lea almmustuhttán čuovgagovaid, mat leat oažžunsajis DigitaltMuseum-bálvalusas.

Materiálatiippat: ČuovgagovatKatalogatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideMuitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjitAnalogalaš / digitála

Liŋka: Čájet materiálaid, mat gullet dán ohcanportálii

Norsk Folkemuseum, Norga

Museas lea čájáhus, mas ovdanbuktojuvvojit eatnatlohkosaš sámi čoakkáldaga dávviriid. Oktiibuot musea čoakkáldahkii gullet 4 500 čuovgagova, álbmotárbevieru čálalaš materiálat, muitogirjjit, reivvet, 4 999 eará dávvira, guokte arkitektuvrralaš rusttega sihke 100 jietnabátti, maidda gullet giellačájánasat, juoigan ja muitalusat sámi kultuvrras. Báddemat leat digiterejuvvon, muhto priváhtavuođa suodjaleami várás dat eai leat almmustuhttojuvvon fierpmis. Musea lea ožžon materiálaid skeaŋkan priváhta olbmuin ja eará museain, organisašuvnna iežas ja olggobeal olbmuid gieddedutkamušain ja dutkanprošeavttain, dokumenterenprošeavttain sihke aktiivvalaš čoaggimiin.

Materiálatiippat: ČuovgagovatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideMuitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjitČoaggiid dehe dutkiid reivelonohallanEaráJietnaAudiovisuálaAnalogalaš / digitála

IKA Finnmark IKS, Norga

Materiálat leat ožžojuvvon jagiid 1998–2007 sierra gielddain ja priváhta arkiivvain.

Materiálatiippat: Čoaggiid dehe dutkiid reivelonohallanJietnaAudiovisuálaAnalogalaš / digitála

Verdensarvsenter for bergkunst – Alta Museum, Norga

Čoakkáldahkii gullet 200 čuovgagova, 15 báddema ja vihtta audiovisuála materiála. Dasa lassin Álaheadju-Guovdageaidnu -čázádatvuogádaga buođđuma vuostálastán álbmotlihkadusa arkiivii gullet dávviriid ja čuovgagovaid lassin ovcci hildomettara gássaide ordnejuvvon materiála.

Materiálatiippat: ČuovgagovatEaráJietnaAnalogalaš

Arkivverket, Norga

Norgga stáhtaarkiivva lea Norgga kulturministeriija vuložin doaibmi iehčanas stáhta virgelágádus, ja dasa gullá stáhtaarkiiva, gávcci guvllolaš riikkaarkiivva, Sámi arkiiva sihke Norgga dearvvašvuohtaarkiiva. Sámi arkiivvas lea álbmotlaš geatnegasvuohta seailluhit dokumentašuvnna, mii guoská sápmelaččaid. Arkiivii boahtá materiála politihkkariin, dutkiin, sámi institušuvnnain, organisašuvnnain, čearuin ja fitnodagain. Eará almmolaš ásahusat, dego Beaivváš, Gáldu ja Sámediggi, arkiverejit materiálaset Sámi arkiivii. Digiterejuvvon materiála lea oažžunsajis Norgga stáhtaarkiivva Digitála materiála -bálvalusas ja visot materiálat, digiterejuvvon materiálat das mielde, leat oažžunsajis Arkiv Portalen -bálvalusas

Materiálatiippat: Analogalaš

Liŋka: Čájet materiálaid, mat gullet dán ohcanportálii

Biblioteka Narodowa, Polska

Čuovgagovva nissonolbmos sámegávttis (sulaid jagi 1897) lea Lviva gávpogis doaibman polskalaš historihkar ja arkiivadikšu Aleksander Czołowska priváhta čoakkáldagas. Áigečálapublikašuvnnaid artihkkalat leat eanas polskagillii ja girjjit leat polska- ja ruoššagillii. Dat leat ožžojuvvon čoakkáldahkii eanas fridjabihttán. The journal articles are mainly in Polish, the books in Polish and Russian, all of which we obtained mainly as legal deposit.

Materiálatiippat: ČuovgagovatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideEaráAnalogalaš / digitála

Museo de América, Espánnja

Musea čoakkáldagaide gullet sámi dávvirat. Čoakkáldaga lea čoaggán Karl Bovallius, gii skeŋkii dan museai jagi 1896. Dávvirat leat boahtán Ruoŧas. Musea lea stáhta lágádus.

Materiálatiippat: EaráAnalogalaš / digitála

Museo Nacional de Antropología, Espánnja

Etnologa Karl-Sieghard Seipoldy jagi 1986 dáhpáhuvvan jápmima maŋŋel su leaska Gisela Seipoldy ja nieida Melanie Seipoldy árbiiga Seipoldy dutkanmátkkiineaset jagiid 1955–1986 čoaggán etnográfalaš čoakkáldaga. Jagi 1991 oba čoakkáldat vuvdojuvvui, goas Álbmotlaš antropologiija musea hágai dan iežas eaiggáduššamii. Čoakkáldahkii gullá maid oassi Seipoldy priváhta girjerájus (oktiibuot 50 njađđosa), kopiijat su dutkanmátkkiinis váldojuvvon čuovgagovain ja sulaid 2 000 diagova, mat dokumenterejit čoakkáldaga.

Materiálatiippat: ČuovgagovatMuitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjitAnalogalaš

Skogsmuseet i Lycksele AB, Ruoŧŧa

Vuovdemusea čoakkáldagaide gullet olu iešguđettiippat materiála. Museas lea skeaŋkan ožžojuvvon sámi čoakkáldat, man lassin nubbi čoakkáldat lea ožžojuvvon deastámentáskeaŋkan. Materiálat leat Ruoŧas eret. Musea eaiggáduššá Västerbotten leana Likšu gielda.

Materiálatiippat: ČuovgagovatKatalogatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideMuitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjitČoaggiid dehe dutkiid reivelonohallanJietnaAnalogalaš

Härjedalens Fjällmuseum AB, Ruoŧŧa

Čoakkáldagaid dávvirat ja čuovgagovat leat báikkálaš historjjálaš searvvi (Härjedalens Fornminnesförening – Härjedälena dološmuitosearvi) eaiggáduššamat. Čoakkáldahkii gullet sulaid 11 000 čuovgagova. Čoakkáldahkii gullet máŋggat sápmelaččaid muohtogova sihke govat earret eará lullisápmelaš orrunvisttiin ja ealáhusain. Boarráseamos govat leat jagiid 1850–1900. Oassi čuovgagovain leat digiterejuvvon.

Materiálatiippat: ČuovgagovatEaráAnalogalaš / digitála

Ájtte, duottar- ja sámemusea, Ruoŧŧa

Ájtte-musea čoakkáldagain leat čuovgagovat, logahallamat, álbmotárbevieru ja árbevieru čálalaš materiálat, muitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjit, čoaggiid ja dutkiid reivelonohallan sihke báddemat ja audiovisuála materiála. Logahallamat ja reivelonohallan ii leat digiterejuvvon, muhto eará materiála lea. Dat leat almmustuhtton Carlotta diehtovuođus, Kringla -bálvalusas sihke Ruoŧa riikkaarkiivva diehtovuođus. Materiálat bohtet eanas Ruoŧas.

Materiálatiippat: ČuovgagovatKatalogatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideMuitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjitČoaggiid dehe dutkiid reivelonohallanJietnaAudiovisuálaAnalogalaš / digitála

Liŋka: Čájet materiálaid, mat gullet dán ohcanportálii

Kulturen i Lund, Ruoŧŧa

Kultuvra Lundas musea čoakkáldagaide gullet 180 eanas Ruoŧas čoggojuvvon sámi diŋgga. Musea lea priváhta oamastusas.

Materiálatiippat: EaráAnalogalaš / digitála

Föreningsarkivet i Jämtlands län, Ruoŧŧa

Jeamtlándda leana searvearkiivva čoakkáldagain leat sulaid 500 čuovgagova, guhtta logahallama, álbmotárbevieru ja árbevieruid čálalaš materiálat, muitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjit sihke čoaggiid ja dutkiid reivelonohallan. Oassi materiálas lea digiterejuvvon ja oažžunsajis Ruoŧa riikkaarkiivva diehtovuođus . Čále ohcansátnin Föreningsarkivet i Jämtlands län. Jagi 2017 rájes arkiiva lea bargan “Voices of Southern Sapmi – an archive project for democracy and memory” -prošeavtta olis ovttas Ruoŧa stáhtaarkiivvain ja Gaaltjie, lullisámegiela kulturguovddážiin. Materiála boahtá Sámieatnama lulimus guovlluin Jeamtlándda ja Härjedalena (lullisámeg. Herjedaelie) eanangottiin. Arkiiva lea searvehápmasaš.

Materiálatiippat: ČuovgagovatKatalogatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideMuitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjitČoaggiid dehe dutkiid reivelonohallanEaráAnalogalaš / digitála

Stiftelsen Jamtli, Ruoŧŧa

Jamtli-vuođđudusas leat sulaid 20 000 čuovgagova, jearahallamat ja báddemat ÖMEA:s (Östersunda musea etnologalaš arkiiva), maid atnu lea eanas osiin ráddjejuvvon. ÖMEA:s leat 85 áššegirjji, maid atnu ii leat ráddjejuvvon ja 134 čuovgagova čuovgagovvaarkiivvas (fuomášahttin: čuovgagovvaarkiiva ii leat seamma go čuovgagovvačoakkáldagat). Dasa lassin Jamtli čájáhusas leat oidnosis jearahallamat ja vuollel logi videofurkema. Oassi 10 000–20 000 čuovgagovas leat digiterejuvvon. Dasa lassin leat digiterejuvvon lávlagat ja Thomas Torkelsona jearahallamat sápmelaččain ja audiovisuála materiála. Leana museaid oktasaš čoakkáldatlogahallamat leat oidnosis Jamtlis samlingar -ohcabálvalusas ja Kringla -ohcabálvalusas. Oza bálvalusain Jamtli čoakkáldagaid. Materiála boahtá Ruoŧas. Jamtli lea vuođđudus.

Materiálatiippat: ČuovgagovatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideEaráJietnaAudiovisuálaAnalogalaš / digitála

Liŋka: Čájet materiálaid, mat gullet dán ohcanportálii

Kulturmagasinet/Helsingborgs museer, Ruoŧŧa

Kulturmagasiinna-musea čoakkáldagaide gullet 100 eanas Ruoŧas čohkkejuvvon sámi dávvira. Musea eaiggáduššá Helsingborga gávpot.

Materiálatiippat: EaráAnalogalaš / digitála

Kungliga Biblioteket, Ruoŧŧa

Ruoŧa álbmotgirjerádju eaiggáduššá muhtin diŋggaid, mat gieđahallet sápmelaččaid, dego gárttaid, giehtačállosiid ja govaid. Dasa lassin jagi 2017 álbmotlaš Libris-diehtovuođus gávdnoje 475 sámegillii čállojuvvon arkiivanamahusa. Libris-diehtovuođđu doallá sisttis maid ruoŧŧelaš Sámi Bibliography (SAMB) -vuollediehtovuođu, mii gokčá sápmelaččain ja sin kultuvrras Ruoŧas almmustuhtton girjjálašvuođa.

Materiálatiippat: ČuovgagovatKatalogatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideMuitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjitČoaggiid dehe dutkiid reivelonohallanEaráJietnaAudiovisuálaAnalogalaš / digitála

Norrbottens museum, Ruoŧŧa

Norrbottena musea čoakkáldagaide gullet buotlágán materiálat, mat laktásit sápmelaččaide. Eanas čoakkáldagas, mielde maid sámi materiála, boahtá musea vuođđudanáiggis 1800-logu loahpas. Oassi čoakkáldagain leat digiterejuvvon ja oažžunsajis musea diehtovuođus. Arkiiva lea oažžunsajis fierpmis Visualarkiv-bálvalusas čujuhusas. Materiálat bohtet Ruoŧas. Musea eaiggáduššá Norrbottena leana.

Materiálatiippat: ČuovgagovatKatalogatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideMuitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjitČoaggiid dehe dutkiid reivelonohallanJietnaAudiovisuálaAnalogalaš / digitála

Folkbiblioteket Vilhelmina, Ruoŧŧa

Girjeráju čoakkáldagaide gullet čuovgagovat sápmelaččain, álbmotárbevieru girjjálaš materiála, báddemat ja audiovisuála materiála. Dasa lassin girjerájus lea jagi 2010 rádjái olli digitála arkiiva, mii anus dutkanulbmiliidda. Dat doallá sisttis artihkkaliid 1 200 áigečállagis ja aviissa. Girjerájus lea maid čoakkáldat girjjiin ja artihkkaliin sihke jietnagirjjit ja videot. Girječoakkáldat lea oidnosis fierpmis čujuhusas https://www.v8biblioteken.se/vilhelmina. Eará digiterejuvvon materiála anu várás ferte mannat báikki nalde girjerájus, gos oažžu liŋkka ja beassansáni. Materiálat bohtet Ruoŧas. Girjeráju eaiggáduššá gielda.

Materiálatiippat: ČuovgagovatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideEaráJietnaAudiovisuálaAnalogalaš / digitála

Riksarkivet i Härnösand, Ruoŧŧa

Arkiiva lea Ruoŧa riikkaarkiivva oassi. Arkiivvas lea čuovgagovvačoakkáldagat ja earátiipasaš čálalaš materiálat, mat laktásit sámi kultuvrii. Mearri lea goitge veadjemeahttun árvvoštallojuvvot, daningo arkiiva lea registrerejuvvon vugiin, mii ii daga vejolažžan lohkomeari rehkenastima. Arkiivamateriála doallá sisttis olu eará mediahámiid. Arkiivva buot govvideamit ja sisdoalut sáhtte ohccojuvvot Arkiivadiehtovuođđu-bálvalusas. Materiálat bohtet Ruoŧas.

Materiálatiippat: ČuovgagovatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideMuitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjitČoaggiid dehe dutkiid reivelonohallanEaráAnalogalaš / digitála

Världskulturmuseerna, Ruoŧŧa

Álbmotlaš máilmmikultuvrraid musea (Världskulturmuseerna, Göteborg) Álbmotlaš máilmmikultuvrraid musea lea Ruoŧa stáhtalaš museavirgelágádus, mii čoahkkana njealji museas. Dat hálddaša sámi čoakkáldaga, mii doallá sisttis sulaid 2 000 dávvira sihke arkiivamateriála, mii daidda laktása, dego logahallangoarttat, reivvet ja registarat. Čoakkáldagain leat maid 400 čuovgagova. Daid govvejeaddjin leat leamaš earret eará Ernst Manker, Borg Mesch, Josef Lagergren, Henning Ritter, Gustaf Hallström ja Ernst Person. Sámi čoakkáldagat dollet sisttis materiála Suomas, Norggas, Ruoŧas ja Ruoššas/Sovjetlihtus. Dán rádjái sulaid 1 500 dávvira leat govvejuvvon kámerain ja digiterejuvvon. Daid sáhttá ohcat The Collections-siiddus. Álbmotlaš máilmmikultuvrraid musea lea aiddo dál sirdojuvvome sámi čoakkáldahkii Ájtte-museai.

Materiálatiippat: ČuovgagovatMuitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjitČoaggiid dehe dutkiid reivelonohallanEaráAnalogalaš / digitála

Liŋka: Čájet materiálaid, mat gullet dán ohcanportálii

Riksarkivet i Östersund, Ruoŧŧa

Arkiiva lea Ruoŧa stáhtaarkiivva oassi. Dan čoakkáldagain leat 200 čuovgagova ja olu sierratiipasaš čálalaš materiálat, mat laktásit sámi kultuvrii. Guvllolaš riikkaarkiiva Staare seailluha sihke stáhta hálddahusorgánaid ja priváhta olbmuid/eanandáluid/servviid arkiivvaid. Čoakkáldagaid historjá ollá gaskaáiggis dálá áigge rádjái, ja dat gokčet Jeamtlándda leana. Jeamtlánda lea Sámieatnama oassi, man dihte máŋggaide arkiivvaide gullet dieđut sápmelaččain ja guovlluin, gos sii leat eallán.

Materiálatiippat: ČuovgagovatKatalogatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideMuitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjitČoaggiid dehe dutkiid reivelonohallanEaráAnalogalaš / digitála

Stiftelsen Nordiska museet, Ruoŧŧa

Davviriikkalaš, Stuehkie (lullisámeg.)museas lea viiddes čoakkáldat čuovgagovaid, logahallamiid, álbmotárbevieru ja árbevieruid girjjálaš materiálaid, muitogirjjiid, reivviid ja beaivegirjjiid, čoaggiid ja dutkiid reivelonohallama sihke audiovisuála materiála. Musea lea čoaggán ja furken/dahkan gieddedutkamuša jagi 1870 rájes, man lassin dat lea maid oastán ja ožžon skeŋken materiálaid. Čoaggin leat leamaš olu eará olbmot: musea bargoveahka, musea bálkáhan olbmot ja báikkálaš olbmot. (Museas lea maid sámi dávviriid stuora čoakkáldat. Dávvirat leat čoggojuvvon eanas gieddedutkamuša olis.) Digiterejuvvon materiálii gullet 1 211 čuovgagova, 27 logahallama ja ovcci álbmotárbevieru gažaldatlogahallama vástádusaiguin. Logahallamat leat oažžunsajis Nationella arkivdatabasen (NAD) čujuhusas , geavat ohcansáni lapska. Eará materiálat leat DigitaltMuseum - bálvalusas. Čoakkáldaga materiálat bohtet Ruoŧas, Suomas, Norggas ja Ruoššas/Sovjetlihtus. Davviriikkalaš musea lea vuođđudus.

Materiálatiippat: ČuovgagovatKatalogatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideMuitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjitČoaggiid dehe dutkiid reivelonohallanAudiovisuálaAnalogalaš / digitála

Stiftelsen Silvermuseet, Ruoŧŧa

Silbamusea čoakkáldagain leat čuovgagovat, álbmotárbevieru girjjálaš materiála, muitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjit, báddemat ja audiovisuála materiála. Materiálaid lea čoaggán Einar Wallquist jagiid 1922–1965. Dan maŋŋel materiála lea čoggojuvvon lasi silbamuseavuođđudusa doaimma olis. Digiterejuvvon materiála fállojuvvo oažžunsadjái bivdaga mielde. Silbamusea lea priváhta vuođđudus.

Materiálatiippat: ČuovgagovatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideMuitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjitJietnaAudiovisuálaAnalogalaš / digitála

Västerbottens museum, Ruoŧŧa

Musea čoakkáldagaide gullet 5 000 čuovgagova, álbmotárbevieru ja árbevieruid čálalaš materiálat, muitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjit, čoaggiid ja dutkiid reivelonohallan, sulaid 100 báddema ja 20 audiovisuála furkema. Eará čuovgagovvejeaddjit leat čoaggán čuovgagovaid jagiid 1960–2019. Musea lea ieš čoaggán álbmotárbevieru materiála 1930-logu rájes. Sulaid 1 200 čuovgagova leat digiterejuvvon, ja dat leat oidnosis musea fierbmediehtovuođus .

Materiálatiippat: ČuovgagovatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideMuitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjitČoaggiid dehe dutkiid reivelonohallanEaráJietnaAudiovisuálaAnalogalaš / digitála

Uppsala universitetsbibliotek, Ruoŧŧa

Arkiivii gullá Ruoŧa nállebiologalaš instituhtaid (Rasbiologiska institutet) arkiivva. Arkiiva ovttastuvvui universiteahta oassin jagi 1950. Dutkanmateriála lea čoggojuvvon eanas Davvi-Ruoŧas jagiid 1920–1930. Arkiivva eaiggáduššá Ruoŧa stáhta.

Materiálatiippat: ČuovgagovatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideČoaggiid dehe dutkiid reivelonohallanAnalogalaš

Museum der Kulturen Basel, Šveica

Kultuvrraid musea čoakkáldagaide gullet badjel 300 sámi dávvira, mat leat čoggojuvvon jagiid 1900–2017. Duiskalaš giehmánni Julius Konietzko lea (mohki bakte) vuovdán dain unnimusat 225 museai. Čoakkáldaga eará dávvirat leat ožžon lonuheamis Norgga kulturhistorjjá museain (Norsk Folkemuseum). Dasa lassin museas leat 48 eará fotográfa váldin čuovgagova jagiid 1922–1950 (oassi čuovgagovain leat čuhpposat áigečállagiin).

Materiálatiippat: ČuovgagovatEaráAnalogalaš

Völkerkundemuseum der Universität Zürich, Šveica

Museas leat njeallje dávvira ja njeallje boastagoartta, mat laktásit sámi kultuvrii. Musea oamasta Züricha universiteahtta.

Materiálatiippat: ČuovgagovatEaráAnalogalaš / digitála

National Library of Scotland, Stuorra-Británnia ja Davvi-Irlánda

Skottlándda álbmotgirjerájus leat sulaid 100 čuovgagova, logahallama, álbmotárbevieru čálalaš materiálat, mátkebeaivegirjjit ja čuđiid mielde čáhcefeargagova, mat laktásit sámi kultuvrii. Daid lea čoaggán ja duddjon John Francis Campbell Islay sullos. Son dagai daid oktanuppelogát mátkkistis Norgii, Ruŧŧii ja Supmii jagiid 1849–1873. Son lei earenoamáš beroštuvvan sápmelaččain, ja čáhcefeargagovaid mielde leat beaivegirjjit, main mátkkit govviduvvojit. Dasa lassin son válddii deivvolaččat čuovgagovaid. Čoakkáldat skeŋkejuvvui deastámenttáin Edinburgha advokáhtaid girjerádjui (Edinburgh Advocates Library) go son jámii jagi 1885, mas dat skeŋkejuvvui Skottlándda álbmotgirjerádjui dan vuođđudeami olis jagi 1925. Digiterejuvvon čuovgagovat eai leat vel oažžunsajis iežamet fierbmesiidduid bakte, muhto máŋggat dain leat oidnosis Romssa universiteahta girjeráju vuođđudan fierbmesiidduin, daningo unna oasáš čuovgagovain digiterejuvvui Ultima Thule -fierbmesiidduid oassin. Romssa universiteahta girjerádju lea bidjan eatnatlohkosaččat Campbella čáhcefeargadujiid oidnosii Ultima Thule -fierbmesiidui . Materiálat bohtet Suomas, Norggas ja Ruoŧas. Oassi lea čoggojuvvon Oarje-Ruoššas. Skottlándda álbmotgirjerádju lea stáhta lágádus.

Materiálatiippat: ČuovgagovatKatalogatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideMuitogirjjit, reivvet ja beaivegirjjitEaráAnalogalaš / digitála

Museum of Archaeology and Anthropology, Stuorra-Británnia ja Davvi-Irlánda

Arkeologiija ja antropologiija musea (Museum of Archaeology and Anthropology MAA, Cambridge) fuolaha sulaid 150 sámi dávviris, maidda gullet vearjjut, bivttasgáhppálaga sihke boazodoalu ja bearašeallima diŋggat. Čoakkáldaga njunušdiŋggaide gullet guokte jáhkehahttivuođa mielde 1700-logu meavrresgári. Nubbi dain luoikkahuvvon MAA:i Cambridge universiteahta Trinity Colleges. Ovdal dat lea luoikkahuvvon Johkamohki Ájtte-museai jagiid 1998–2008. Nubbi goavddis sirdojuvvui jagi 1887 MAA:i universiteahta girjerájus, iige dan mielde boahtán dokumenteren. Čoaggit ja skeŋkejeaddjit leat leamaš earret eará MAA kuráhtorat Baron Anatole von Hügel (1898–1920-logu) ja doavttir Louis Clarke (1920- ja 1930-logut), eallidieđaolmmoš ja professor Alfred Newton (1855), doavttir Francis Guillemard (1893), Cambridge universiteahta antropologa, doavttir Ethel Lindgren (1936–1940), Lady Maud Smith Woodard (1944), Mikel Nils Persson Utski (1947, (Utski lei eret Ruoŧa Gárasavvonis ja son lei náittosdilis Ethel Lindgreniin), R.N.H. Bulmer (1950) ja Miles Burkitt (1971). Sharon Webb čokkii unna dálááigásaš dávviriid čoakkáldagaža jagi 2001 nákkosgirjjis gieddedutkamuša oassin: Webb, 2001, “Contested Histories or Multiple Pasts? The Representation of the Archaeological Past in the Museum”, sámás: Digaštallojuvvon historjá vai máŋga mannanáiggi? Arkeologalaš mannanáiggi ovdanbuktojupmi museas, Cambridge: Cambridge universiteahtta. Carine Durand diŋgui jagi 2007 ođđa goavdása Helge Sunnas, geahča Durand, 2010, Anthropology in a Glass Case: Indigeneity Collaboration and Artistic Practices in Museums ( sámás: Antropologiija láseskuohpus: Eamiálbmotovttasbargu ja dáiddalaš geavadat museain. VDM Verlag.

Materiálatiippat: ČuovgagovatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideČoaggiid dehe dutkiid reivelonohallanAnalogalaš / digitála

Pitt Rivers Museum, Stuorra-Británnia ja Davvi-Irlánda

Pitt rivers- musea (Pitt Rivers Museum, Oxford) čoakkáldahkii gullet 228 čuovgagova, okta logahallan, guhtta álbmotárbevieru čálalaš materiála, okta muitogirji ja njeallje eará diŋgga. Visot giehtačálusmateriálat (logahallamat, čálalaš materiála, reivelonohallan ee.) gullet Blackwood Papers -čoakkáldahkii. Beatrice Blackwood barggai Pitt Rivers -museas 1930-logus jahkái 1959, ja materiálat, maidda lea merkejuvvon dáhton diehtovuođus, orole leame 1940-logus. Čuovgagovvačoakkáldagat: tiipa: čuovgagovva – 200; sárggus – 12; litografiija – 11. Materiálat leat háhkkojuvvon oastimiin dehe skeŋkemiin jagiid 1898–1994. Álgoboahtimuš: Furkejuvvon dutkanmátkkit: “Carl Dammann?”; “Arthur John Evans – visit to Finnish Lapland (August to October 1873) (- galledeapmi Suoma Sámis borge-golggotmánnu 1873)”; “Arthur John Evans”; “Jens Lannges”; “Carl Victor Dammann; Friedrich Wilhelm Dammann”. Fotográfat/govvadáiddárat: A. Kalland, Arthur John Evans, Auguste Figon studio (Hammerfest, Norja), Axel Lindahl, Enebere Higet Mittet & Co., Frederick Spencer Chapman, Friedrich Renard studio (Stocholm (lullisámeg. Stuehkie), Ruoŧŧa), Henry Balfour, Alfred Heneage Cocks, Arthur Evans, Hermann Delius, J. [James] Valentine & Co., Dundee, Jens Lannges, Jørgen Wickstrøm studio (Romsa, Norja), K. Knudsen, Bergen, Marcus Selmer studio (Bergen, Norja), Wilhelm Abraham Eurenius ja Peter Ludvig Quist studio (Stocholm (lullisámeg. Stuehkie), Ruoŧŧa). Musea materiálaid skeŋkejeaddjit: Edward Burnett Tylor, Henry Balfour, Henry Nottidge Moseley, Faith Mary Spencer Chapman, Joan Evans, Elizabeth Edwards. Eará beakkán eaiggádat: Arthur John Evans, Alfred Heneage Cocks.

Materiálatiippat: ČuovgagovatKatalogatČálalaš materiála, mii gullá álbmotárbevirrui dehe árbevieruideČoaggiid dehe dutkiid reivelonohallanEaráAnalogalaš / digitála